..tak jsem byla hodná holka :D
je nehorázný, jak vás jeden člověk dokáže za necelý 4 měsíce totálně zmanipulovat, oblbnout, zblbnout..
nutí vás sedět do půlnoci u facebooku, slintat na obrazovku a čekat, až se konečně objeví ta známá červená vlaječka s maličkou bílou jedničkou. to je asi jediná věc, která mě vždycky na konci dne "vykouzlí" úsměv na tváří. jak málo stačí ke štěstí..
rychle očima přejedu, co napíše, pak si asi 10x proberu celou pointu zprávy a s klepajícíma rukama zkouším sesmolit několik souvislých "optimistických" vět, jak byl den strašně skvělej, jak půjdu s kámošema ven, i když vím, že se to nikdy nestane a že ten den zas tolik skvělej nebyl.
prostě si připadám jako magor a mám z toho všeho tak vyjebanej mozek až to hezký není a nejhorší na tom je, že s tím nic neudělám. kolikrát si denně kladete otázku: what shall i do??
můžu říct, že mě by na spočítání nestačily všechny prsty, co mám :)

To se jako neznáte osobně? :) nebo jo ?:D